Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zdroj zdraví z potravin

buchweizen.jpgPOHANKA - Onou vysoce prospěšnou látkou, jež stojí za tolik pozitivním působením pohanky na náš krevní oběh a cévy, je bioflavoid zvaný rutin, nebo také vitamin P. Lidé trpící slabými cévními stěnami a křečovými žílami jistě dobře znají přípravek zvaný Ascorutin, který se běžně předepisuje právě na posílení žilních stěn a krevních kapilár. Hlavními účinnými složkami tohoto léku je kombinace flavoidu rutosidu a kyseliny askorbové – vitaminu C. Pokud bychom do naší stravy pohanku zařadili pravidelně, alespoň 3x týdně, ušetřili bychom si užívání nejen tohoto, ale i mnoha dalších léků na posílení cév a žil a následných potíží z jejich nedostatečnosti. Rutin je v semenech pohanky obsažen v bezkonkurenčním množství. Pohanka produkuje rutin ke svojí vlastní ochraně, obrňuje jím své vlastní vodní kapiláry, což je vlastně takový "rostlinný cévní systém". Stejně tak tato látka působí i v našem těle. Posiluje a zpevňuje stěny žil a cév, pomáhá zastavovat krvácení, je prevencí modřin, snižuje krvácivost z nosu a dásní a pomáhá léčit hemoroidy. Lidé trpící křečovými žilami a praskáním drobným cévek pod kůží by se s ní měli obzvlášť přátelit. Pomáhá též při tak závažných potížích jako jsou žaludeční a dvanácterníkové vředy. Ženy, které trpí silným menstruačním krvácením po dlouhodobější pravidelné konzumaci pohanky velice často zaznamenají kýžené zlepšení stavu a zmírnění potíží. Zpevněním cévních stěn pomocí rutinu dochází také k mnohým velice prospěšným "vedlejším účinkům" - jedním z takových je jistě posílení potence u mužů. Rutin plní svoji funkci v lidském těle nejlépe v kombinaci s vitaminem C, do naší stravy tedy zároveň zařadíme ovoce a zeleninu s jeho vysokým obsahem. Pohanka ale obsahuje i jiné, pro nás nepostradatelné látky, například vitaminy skupiny B, důležité pro celkovou imunitu, pevné nervy, zdravou kůži, vlasy atd. Najdeme v ní také silný antioxidant - vitamin E, jež nás chrání před škodlivým účinkem volných radikálů. Z minerálů obsahuje např. vápník, zinek, fosfor, hořčík, draslík a železo. Asi z 12% je tvořena vlákninou, která má pozitivní vliv na trávení, čistí a detoxikuje naše střeva. Pohanka je poměrně sytá potravina s vysokou výživností, mimo zmíněných prospěšných látek nám též dodává mnoho energie. Vzhledem k množství obsahovaných aminokyselin je také důležitou potravinou pro vegetariány, pro které je zdrojem cenných bílkovin. Najdeme v ní také nenasycené mastné kyseliny (zejména linolovou a linolenovou), o kterých jsme se zmiňovali už v našem předchozím článku o prospěšnosti slunečnicových semen a oleje. Tyto mastné kyseliny plní v těle důležitou roli při snižování hladiny škodlivého cholesterolu v krvi.

 

1248183578_soja.jpgSÓJA - Co obsahuje sója a sojové mléko:
- Vynikající bílkoviny, které díky úpravě jsou dobře stravitelné a zabudovatelné do našeho organizmu. Obsahuje fytoestrogeny - to jsou přírodní látky podobné hormonům, které mají tu specifickou vlastnost, že harmonizují hladinu pohlavních hormonů u mužů i u žen. Jsou podpůrnou prevencí proti nádorům pohlavních orgánů u obou pohlaví. 
- Je významnou bezpečnou prevencí přechodových problémů žen.
- Obsahuje lecitin nutný pro správnou mozkovou činnost. Je totiž nezbytný pro metabolizmus mozkových buněk, které zodpovídají za naši paměť, orientaci, rychlost myšlení i celkovou svěžest.
- Pomáhá perfektně osídlovat biosféru střeva svými fermenty.
- Podporuje výživu pokožky a významně se podílí na její pružnosti.
Jen pro zajímavost, i v literatuře najdete nepřímé potvrzení tohoto faktu ve zjištěních o kráse pleti a vláčnosti pleti i kůže Japonských a Čínských žen.
- Významně se podílí na tvorbě imunity organizmu svým složením a má proto velký význam pro lidi trpící alergiemi. Zejména děti mohou pitím sojového mléka předejít mnoha alergickým reakcím organizmu, tělových i dechových. Všechny sojové výrobky mají významný obsah vápníku a ten se v této formě velmi dobře zabudovává do kostí. Mnoho lidí si myslí, že konzumací samotného lecitinu nebo jen fytoestrogenů docílí téhož efektu jako například pitím sojového mléka anebo zařazováním dalších sójových potravin do svého jídelníčku. Je to jistě lepší než nic, ale například pravidelné pití sójového nápoje může zmírnit anebo naprosto odstranit mnohé naše potíže: vysoký cholesterol stejně jako klimakterické projevy. Civilizovaný člověk by se měl poučit z historie a zařazovat do jídelníčku ty potraviny, které mu prospívají. Tělo nedokáže metabolizmus tak rychle přizpůsobit nárokům moderního člověka. Rychlá strava, tzv. fast food organizmu rozhodně neprospívá. Mnohdy z čirého fandovství anebo znalosti z potřeby nabízet zdraví prospěšné potraviny se na našem trhu objevily firmy, které mohou svými produkty zajistit obsah i kvalitu. 


 

cla_567_1.jpgSYROVÁTKA - Syrovátka je v poslední době "IN", a její zastánci slibují téměř zázračné účinky. Je tom u opravdu tak? Detoxikaci celého organismu zřejmě očekávat nemůžeme. Na lepší vylučování a čištění střev podporou růstu střevní mikroflóry však syrovátka účinek má. Lepší je však volit kysané syrovátkové produkty. U sladké syrovátky je totiž podmínkou schopnost účinně štěpit laktózu. Kdo ji tráví špatně, pro toho sladká syrovátka není vůbec vhodná. Jejím účinkem pak dochází k množení nepříznivé střevní mikroflóry a potlačení příznivě působících střevních bakterií. Další často inzerovaným působením je zmírnění nebo dokonce odstranění akné. Akné je však záležitostí především hormonální a užívání potravinových doplňků včetně syrovátky může mít nanejvýš podpůrnou funkci k hormonální, případně antibiotické léčbě, zdravé výživě a správné péči o pleť. Na co vám ale pomůže: Kromě toho, že vám usnadní cestu ke krásné a štíhlé postavě, má sušená syrovátka řadu dalších pozitivních účinků nejen na zdraví, ale i vzhled! Podporuje funkci ledvin, jejichž činnost je spojena s přirozeným vzhledem kůže. Pravidelná konzumace redukuje tvorbu akné, pomáhá při lupence, ekzémech a dalších kožních onemocněních. Je vhodná při snížené imunitě organismu, zvýšené horečce či nachlazení. Současně napomáhá při léčbě gynekologických výtoků. Díky vysokému podílu vitaminů skupiny B a vápníku má blahodárný vliv na stavbu kostí a zubů. Podporuje peristaltiku střev, obnovuje střevní mikroflóru a tím přirozeně upravuje metabolismus. Pomáhá při zánětech žaludku, střev a odstraňuje zácpu. Obsahuje lecitin, který pomáhá upravovat hladinu cholesterolu v krvi a draslík, jenž má jedinečný efekt při boji proti celulitidě. Kromě již zmíněných vitaminů a minerálů obsahuje syrovátka mimo jiné také: hořčík, fosfor, zinek, niacin, biotin či kyselinu listovou a pantotenovou, jenž blahodárně působí na vlasy a nehty.

 

 

maf216a3b_arasidy.jpgARAŠÍDY (NESOLENÉ!) - Arašídy jsou vynikajícím lékem na nervovou soustavu, podporují krvetvorbu, působí při nemocech srdce, krevního oběhu a látkové přeměny. Pokud trpíte některými kožními onemocněními, mohou Vám právě arašídy pomoci upravit Váš zdravotní stav. Velmi pozitivní účinky mají arašídy i při ochraně před zubním kazem. Většinu těchto vlastností má i arašídový olej. 

 

 

 

almonds.jpgMANDLE - Jedna hrst mandlí vážící necelých 30 gramů (což je doporučená denní dávka mandlí, kterou bychom měli sníst), obsahuje až 20 různých flavonoidů, tedy látek, které pomáhají před rozvojem nemocí srdce a cév. Uvádí se dokonce, že tyto flavonoidy, pokud jsou v potravě zastoupeny v dostatečném množství, mohou snížit výskyt kardiovaskulárních chorob až o 22%! Stejné množství mandlí obsahuje také 9 gramů mononenasycených tuků a 3,5 gramu tuků polynenasycených, o kterých je známo, že také přispívají k ochraně před rozvojem nemocí srdce a cév a obecně před rozvojem aterosklerózy (kornatění tepen). V jedné hrstce mandlí najdeme také 3,5 gramu vlákniny. Je přitom známo, že pokud máme dostatečný příjem vlákniny, naše riziko vzniku nemocí srdce a cév je o 40% nižší v porovnání s lidmi, kteří vlákniny mají málo. Třicet gramů mandlí obsahuje také 75 mg vápníku, 200 mg draslíku a 76 mg hořčíku. Příjem těchto látek je přitom spojen s nižším krevním tlakem a mandle tak vlastně pomáhají snižovat vyšší krevní tlak a brání rozvoji arteriální hypertenze. V neposlední řadě pak mandle obsahují rostlinné steroly (tzv. fytosteroly), které brání vstřebávání cholesterolu ze zažívacího ústrojí. Dostatečný příjem těchto fytosterolů ve stravě dokáže snížit krevní cholesterol až o 10%.

 

 

vlasske-orechy.jpgVLAŠSKÉ OŘECHY - Vlašské ořechy jsou doslova nabité cennými látkami. Obsahují zejména rostlinné omega-3 mastné kyseliny, vitamíny E, B6, rostlinné steroly, vlákninu, polyfenoly, draslík, hořčík, bílkoviny, vlákninu a arginin. Jsou ale i dost energeticky náročné, 7 ořechů obsahuje zhruba 185 Kcal, což spálíme asi 40 minutami chůze. A tak tedy platí, že ve střídmosti je krása. Ovšem jíst bychom je měli pravidelně. Pozitivní vliv na zdraví má už pouhá konzumace jednou za měsíc. Někteří vědci jsou dokonce přesvědčeni, že vlašské ořechy umí snížit riziko infarktu až o 50%. Je-li toto číslo správné, nevíme. Zcela prokazatelně ale ořechy snižují riziko cukrovky, ischemické choroby srdeční a rakoviny. V ořechu je velmi silná koncentrace zdraví prospěšných látek a není divu. Příroda v něm ukryla bílkoviny, kalorie i živiny potřebné pro růst nového stromu. Velmi ceněný je obsah omega 3-mastných kyselin, které podporují zdravý cévní systém tím, že snižují srážlivost krve, zlepšují prokrvení v cévách a snižují krevní tlak. Arginin pak jako aminokyselina udržuje cévy hladké a pružné. Vlašské ořechy obsahují i mnoho dalších zatím neidentifikovaných látek, které ve vzájemné symbióze pozitivně působí na naše zdraví. Ořechy působí na nervy a mozek. Zlepšují soustředění, paměť a dokonce snižují riziko vzniku Alzheimrovy nemoci. Obsažený hořčík zlepšuje zubní sklovinu, obecně působí pozitivně proti migréně, zlepšuje srdeční činnost a snižuje cholesterol. Ale pozor, existují specifické případy, kdy právě vlašské ořechy záchvat migrény vyvolali.

 

losos2.jpgRYBY - Někteří z nás dodnes vzpomínají, jak v dětství s odporem polykali lžičku rybího tuku. Dobrý nebyl, ale zdravý ano. Je totiž koncentrovaným zdrojem omega–3 mastných kyselin. Tyto látky výrazně snižují riziko srdečních chorob a nemocí krevního oběhu a také zmírňují některé příznaky lupénky a jsou nezbytné pro zdravý vývoj očí a mozku. Také proto svědčí ryby těhotným ženám. Tuk především z rybích jater, ale i masa je vynikajícím zdrojem vitaminů A, důležitého jako prevence proti očním chorobám, a vitaminu D, nutného pro správný vývoj kostí. Nejvíce tuku mají mořské tučné ryby žijící ve studených vodách – například losos, makrela, sleď či tuňák. Dobrou zprávou je, že omega–3 mastným kyselinám neuškodí konzervování ani uzení ryb, uchovají se dokonce i v rybách smažených, pokud ovšem olej extrémně nezahřejeme. Množství živin, které obsahují ryby, v jiném masu nenajdeme. Už pouhá stogramová porce ryby dodá tělu téměř polovinu potřebné denní dávky bílkovin. Jód je nepostradatelný pro správnou činnost štítné žlázy, která reguluje látkovou výměnu, nervovou soustavu a srdeční tep. Hormony štítné žlázy mají zásadní význam především v raném období vývoje organizmu, kdy ovlivňují vývoj orgánů, zejména mozku. Většina ryb obsahuje dostatek vitaminu B12, nezbytného pro nervový systém. A také jód. Ryby rovněž obsahují nezanedbatelné množství železa, ale také aminokyselinu tryptofan, který má pozitivní vliv na naši dobrou náladu. Lidský mozek totiž dokáže proměnit tryptofan na serotonin – hormon dobré nálady. K té přispěje určitě i to, že ryby vám pomohou udržovat štíhlou linii či dokonce hubnout. 

 

shrimps.jpgMOŘSKÉ PLODY - Takzvané plody moře, což jsou mořští korýši a měkkýši. Většina měkkýšů – škeble, ústřice, slávky a hřebenatky – má dvě lastury. Korýši – krevety, garnáti, krabi, humři a raci – mají segmentované tělo s děleným krunýřem. Maso těchto živočichů obsahuje málo tuku, ale má vysoký obsah bílkovin. Některé druhy, zvláště ústřice, jsou bohatým zdrojem zinku. Tento prvek podporuje tělesný růst a plodnost a proto jsou ústřice považovány za afrodiziakum. V jedné porci čerstvých a v páře vařených ústřic je více než pětinásobné doporučené množství zinku. Zinek je nezbytný k tvorbě spermií a předpokládá se, že také zvyšuje libido. (Casanova prý denně jedl 40 ústřic…) Další důležitý prvek – selen – zase chrání proti toxickým kovům jako rtuť a kadmium; je schopen se vázat s jejich sloučeninami, které jsou pak z těla vylučovány. Na selen je nejbohatší humr, dobrým zdrojem jsou i srdcovky, slávky a garnáti. Ale pozor! Korýši a měkkýši mohou u vnímavějších jedinců vyvolat kožní alergii. Také nemocní dnou by neměli konzumovat velké množství korýšů, protože obsahují puriny, chemické látky, které mohou zvýšit hladinu kyseliny močové v krvi a tím dnu zhoršit.

 

rolled-oats.jpgOVESNÉ VLOČKY - Ovesné vločky jsou zdravou stravou třetího tisíciletí a dokáží nás ochránit před nemocemi. Ovesné vločky mají přímý vliv na trávení a chrání vás tak před onemocněním tlustého střeva, před kardiovaskulárními nemocemi, ischemickou chorobou srdeční a také cukrovkou II. typu. Oves obsahuje rozpustnou i nerozpustnou formu vlákniny. Tyto formy vlákniny slouží pro správnou funkci střev (podporují peristaltiku střev a působí proti zácpě). Rozpustná vláknina navíc na sebe váže LDL ("zlý") cholesterol a zamezuje kolísání cukru v krvi (prevence cukrovky II. typu a obezity). Ovesné vločky mají skvělou skladbu aminokyselin, nezbytných pro stavbu a výživu svalů - jsou výbornou složkou stravy pro sportovce, těžce pracující a vynechat by je neměli ani děti, dospívající a těhotné ženy. 

 

cla_385_1.jpgSLUNEČNICOVÁ SEMÍNKA - Slunečnicová semínka jsou přírodním zdrojem antioxidantů jako selen a vitamin E. Neutralizují volné radikály, čímž zpomalují proces stárnutí. Obsahují velké množství hořčíku, který pomáhá při migrénách a astmatu. Konzumace semínek zklidňuje nervy, snižuje krevní tlak, působí preventivně proti kardiovaskulárním chorobám, příznivě působí na pokožku, sliznice a nervový systém. Ve slunečnici jsou také omega 6 polynenasycené mastné kyseliny, které pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Je tu i další důležitý prvek -niacin, který reguluje metabolismus cukrů a tuků. Niacin je důležitý pro psychickou pohodu a při zvýšené duševní námaze. A nakonec je tu přítomna i kyselina pantotenová, díky které má naše pokožka správnou výživu a náš spánek je klidný. Loupaná semena jsou vhodná k přímé konzumaci, přidávají se také do pečiva, zeleninových pokrmů, do musli. Důležité je semínka dobře rozkousat, jinak projdou trávicím traktem bez toho, aby si tělo vzalo cenné látky.

 

 

21-60079m-bryndza-je-prevenci-na-mnoho-chorob.jpgBRYNZA - Brynza (slovensky bryndza) je měkký sýr, který se vyrábí z hrudkovitého ovčího sýra. Kdy a kde brynza vznikla se dodnes přesně neví. Je velmi pravděpodobné, že s výrobou brynzy začali rumunští pastevci, kteří přišli na Slovensko během tzv. valašské kolonizace před 600 lety se svými stády ovcí. Tento sýr zde zdomácněl a stal se symbolem Slovenské kuchyně. Dnes dokonce Slovensko vlastní ochrannou známku od Evropské unie jako tradiční výrobce. Brynza je unikátní svým obsahem 20 druhů mléčných bakterií, v porovnání s probiotickým jogurtem, který obsahuje pouze jeden až dva druhy. Je bohatým zdrojem kvalitních bílkovin, minerálů, vitamínů a kyseliny linolové. Obsahuje prospěšné živočišné bílkoviny, tuk, vápník, fosfor, vitamíny A a D a enzymy. Podporuje trávení a pomáhá při zažívacích problémech působí jako prevence osteoporózy (díky velkému obsahu mléčných bakterií dokáže tělko lépe vstřebat vápník), snižuje krevní tlak
je účinná jako prevence rakoviny tlustého střeva, má pozitivní účinky při cukrovce, alergických onemocněních a řídnutí kostí. Pozitivní vliv na zdraví člověka byl ověřen klinickým testem tradiční brynzy. 24 pozorovaných po dobu 8 týdnů konzumovala 100g brynzy každý den a u každého došlo k snížení hladiny celkového cholesterolu a LDL („škodlivého“) cholesterolu. U pozorovaných, kteří měli hodnotu HDL („dobrého“) cholesterolu velmi nízkou naopak došlo k výraznému vzestupu.

 

zampion_denik_clanek_solo.jpgHOUBY -  jejich výživná hodnota je vysoká. Obsahují cukry, bílkoviny, aminokyseliny, minerály a stopové prvky. Tyto látky naše tělo potřebuje. Například v mladých plodnicích se nachází nejvíce bílkovin. Usušené mladé houby jich obsahují až 30 %. Houby obsahují chitin, který napomáhá pohybu střev a tím i trávení. Houby obsahují množství esenciálních aminokyselin. Některé druhy hub, například hřiby, nebo žampiony jich obsahují více než maso. Houby však obsahují i aminokyseliny, které naše tělo nevyužívá a které mohou u některých jedinců způsobit alergickou reakci. Množství vitamínů se v různých houbách liší. Všechny obsahují karoten, - provitamín A, vitamín B1 a B2, také menší množství vitamínu E, D, K, PP. Obsahují také důležité minerální látky a stopové prvky: vápník, draslík, sodík, fosfor, železo, manghan a měď. Je však také pravdou, že houby vstřebávají z okolní půdy a ovzduší i nežádoucí prvky, jako je arzén, rtuť a olovo. Proto houby nesbíráme v místech, kde by v půdě mohl být vyšší výskyt těchto prvků. Vyhýbáme se místům poblíž komunikací, průmyslových podniků, v místech spadu z tepelných elektráren a podobně. Je mnoho druhů hub, které obsahují léčivé látky.

 

egg.jpgVEJCE - Ještě před deseti lety vejce neměly dobrou pověst. Obsahují totiž vysoké množství cholesterolu a šířil se názor, že jíst vejce škodí organismu a že by je neměli konzumovat jedinci vystavení riziku srdečně-cévních onemocnění. Ovšem, dnes víme, že existují dva typy cholesterolu a nejsou to právě vejce, které by se podílely na zvýšení hodnoty zlého LDL cholesterolu. Jsou to zejména nasycené tuky (hlavně ze smažených jídel), co s největší pravděpodobností potlačují schopnost lidského těla odstraňovat LDL cholesterol, jenž se pak ukládá na stěnách cév. Sportovně aktivním jedincům se dnes vejce vřele doporučují. Jsou výborným zdrojem bílkovin a dalších tělu prospěšných látek. Obsahují vitamíny rozpustné v tucích A, D, E, K, dále B1, B2, B6, B12 a minerály železo, hořčík, chlór, vápník, fosfor, draslík a síru. Především v bílku se vyskytuje široké spektrum bílkovin, proto je důležitou součástí jídelníčku kulturistů. Vaječný žloutek sice obsahuje vysoké množství cholesterolu, ale výzkumy ukázaly, že u většiny lidí má zanedbatelný vliv na hladinu krevního cholesterolu, zejména pokud se stravují zdravě a aktivně sportují. Obecně platí, že příjem vajec by měli omezit lidé s vysokou hladinou cholesterolu a s dědičnou dispozicí pro srdečně-cévní onemocnění. Důležité je zjištění, jak váš organismus nakládá s cholesterolem. Pokud máte nízký cholesterol a preferujete zdravý životní styl, nemusíte mít obavy konzumovat tento velmi nutričně hodnotný zdroj bílkovin.

 

 

090527175333-large.jpgKUŘECÍ MASO - Kuřecí maso obsahuje plnohodnotné bílkoviny, v nichž jsou v dobrém vzájemném poměru zastoupeny aminokyseliny, bez kterých se lidské tělo neobejde, ale které si zároveň nedokáže samo vytvořit. Nejvyšší obsah bílkovin vykazují nejméně tučné partie, neboť se zvyšujícím se obsahem tuku klesá podíl bílkovin a vody. V porovnání s ostatními druhy masa má kuřecí maso nižší energetickou hodnotu a obsah cholesterolu a tuku. Ten ještě můžeme snížit, když stáhneme kůži, kde je obsah tuku vysoký. Navíc drůbeží tuk má příznivější složení co do obsahu nenasycených mastných kyselin (18-24 % oproti 2-4 % u vepřového) a mnohem nižší obsah nasycených mastných kyselin, které podporují vznik aterosklerózy. Obsah tuku v prsní svalovině se pohybuje do 2 % a v ostatních částech 11-15 %. Co se týče obsahu minerálních látek a vitaminů, je kuřecí maso bohaté na fosfor, draslík, hořčík, vápník, železo, vitamin B3 (niacin), vitamin B5 (kyselinu pantotenovou) a vitamin B6. Obsah sacharidů je v mase malý. Konzumace kuřecího masa a výrobků z něj je ze zdravotního hlediska velice pozitivní. Kuřecí prsní řízky jsou nejvhodnějším masem pro lidi s nemocemi srdce, trávícího traktu, diabetiky, nemocné se žlučníkem, konzumenty vyššího věku a děti. Mezi nejdietnější a nejstravitelnější úpravy masa patří vaření, dušení, úprava horkým vzduchem nebo v alobalu.

 

 

200801181323_mleko.jpgMLÉČNÉ VÝROBKY - Kravské mléko představuje zdroj nejlevnějších, přesto však kvalitních živočišných bílkovin. Jejich obsah v mléce je asi 3,5 %, odtučňováním ani při tepelných úpravách se příliš nemění (spíše jejich kvalita). Poměř dvou hlavních bílkovin mléka - kaseinu a syrovátkového proteinu (laktalbuminu) v mléce je 80 : 20. Další složkou mléka je mléčný cukr - laktóza. Je to disacharid (podobně jako řepný cukr - sacharóza) a má i stejnou kalorickou hodnotu, i když nižší glykemický index. Na rozdíl od sacharózy však není sladký a může se tak u lidí, konzumujících velké dávky mléka jako zdroj bílkovin, stát skrytým zdrojem kaloríi (1 l nekysaného mléka obsahuje asi 45 g cukru, tedy přibližně 3 polévkové lžíce!). Obsah tuku v mléce klesá od plnotučného (min. 3,5 %), přes polotučné (min 1,5 %) k odstředěnému (0,5 %). Mléčný tuk je zdrojem cholesterolu (plnotučné mléko 12 mg/100g, polotučné 7 mg, Eidam 45 % 95 mg, Eidam 30 % 50 mg, Hermelín 70 mg, tvaroh 20 % 14 mg, nízkotučný tvaroh téměř 0 mg/100g), ale i vitamínů rozpustných v tucích. V mléce se nacházejí i četné vitamíny rozpustné ve vodě, lecitin a enzymy. Na jejich obsah nemá příliš vliv odtučňování, mnohem více některé způsoby tepelné úpravy mléka. Tepelné úpravy ničí choroboplodné zárodky (mykobakterie, stafylokoky, salmonely) a většinu vegetativních forem ostatních bakteríi. Při pasterizaci se mléko krátkodobě zahřeje na 72 až 85 °C. Vitamíny B1, B2, C, B12 klesají asi o 10 %, důležitá aminokyselina lysin se znehodnotí průměrně o 2 %. O trochu méně šetrný je tzv. UHT (jedno- až dvousekundové zahřátí na 135 °C a aseptické plnění do kartonů). Při převaření a zdaleka nejvíce při sterilizaci mléka (10-30-ti minutový záhřev na 112-120 °C) dochází k významnější ztrátě vitamínů (vit. C a B12 až o 100 %) a znehodnocení bílkovin (AMK lysin až o 13 %). Při kysání rozkládají tzv. "ušlechtilé" bakteriální kultury laktózu na kyselinu mléčnou a další kyseliny. V kyselém prostředí se sráží kasein do snadněji stravitelných vloček (částečně se i štěpí na peptidy) a mléko tak ztrácí tekutost - vzniká jogurt. Laktóza se mění v kyselinu mléčnou, snižuje se kalorická hodnota, zvyšuje stravitelnost bílkovin. Jogurt tedy není koncentrovaná mléčná bílkovina (na rozdíl od tvarohu). Obsah proteinů v kelímku jogurtu není o mnoho větší než v odpovídající sklence mléka, bílkoviny (i tuky) jsou však rychleji a lépe zužitkovatelné. Blahodárně působí i osídlení střevních sliznic ušlechtilými bakteriemi. Původně vykvašená laktóza je v mlékárnách často znovu doplněna (pro zjemnění chuti) a tak může být i nesladký nízkotučný jogurt nezanedbatelným zdrojem cukru. Vysoký obsah mléčné bílkoviny nalezneme vedle tvarohu (u nízkotučného 12 až 16 %, miskový má více vody než balený) a tvarůžků (značné procento soli!) i v tvrdých sýrech (tavené mají méně sušiny a přídavek tavicích solí - fosforečnanů). Tvrdé sýry mají většinou okolo 50 % sušiny, tak např. Eidam 30% (tuku v sušině) obsahuje 15 % tuku a téměř 30 % bílkovin.

 





 

 








 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Maso

(dobreazdrave.cz, 9. 11. 2012 19:32)

O zvýšené koncentraci kyseliny močové v těle a jejím důsledku, dnavé artritidě, tedy dně. Kyselina močová je látka, která se v těle běžně tvoří a postupně odbourává. Nachází se v krvi. Pokud se jí však vytvoří nadbytek a ledviny ji …

http://dobreazdrave.cz/jak-si-poradit-s-nemoci-kralu/