Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zelenina

brambor3.jpgBRAMBORY - Brambory obsahují širokou paletu stopových prvků, jako např. draslík, hořčík, zinek, vápník, fosfor, železo, měď, fluor, sodík, chrom a další. Jsou tedy skvělým a levným zdrojem minerálů nezbytně nutných pro zdraví našich orgánů a jejich správnou funkčnost. Jsou důležité například pro srdce a cévní systém, hormonální procesy, metabolismus tekutin v těle, krvetvorbu, zdravé kosti, klouby, šlachy a svaly, plodnost a potenci, v neposlední řadě také kůži, vlasy, nehty, obranyschopnost těla a pevné nervy. Brambory jsou také zdravé pro růst a vývoj u dětí, všechny výše jmenované minerály, především pak vápník, hořčík a zinek jsou velmi prospěšné pro jejich růst, jak kostí a svalové tkáně, tak i mentální vývoj a silnou imunitu. Z vitaminů v bramborách najdeme především vitamin C, který se sice tepelnou úpravou částečně ničí, ovšem i tak stojí za zmínku. Slupka brambor navíc obsahuje vitaminy skupiny B, jako niacin, kyseliny pantotenovou a velice prospěšnou kyselinu listovou, která hraje důležitou roli např. při krvetvorbě, pro plodnost a zdravý vývoj plodu v těhotenství. Vysoký obsah draslíku v bramborách má příznivý vliv na náš kardiovaskulárním systém. Pravidelnou konzumací brambor si pomáháme udržet zdravé a silné srdce a cévní systém, dokonce tak můžeme přispět k léčbě vysokého krevního tlaku. Pokud trpíme vysokou hladinou cholesterolu v krvi, měli bychom se vyvarovat stravě bohaté na živočišné tuky, a právě brambory svým bohatým výživným složením a s poměrně vysokým obsahem rostlinných bílkovin jsou potravinou, kterou bychom měli zařadit do našeho jídelníčku.

 

brokolice.jpgBROKOLICE - Brokolice je cenná svými vitamíny, minerály a vlákninou. Obsahuje velké množství antioxidantů jako je především betakaroten, vitamínu C a E, také vitamín A. Dále obsahuje draslík, vápník, fosfor, železo, hořčík, síru, zinek, niacin a biotin. Brokolice utužuje zdraví. Všechny látky v brokolici jsou účinnou prevencí v boji proti rakovině, navíc minerály a vláknina upravují zažívání, podporují činnost svalů a hormonů. Brokolice povzbuzuje látkovou přeměnu ve všech tělesných buňkách a tak přispívá k posílení a vitalitě organismu.

 

28126.jpgCELER - Celer je významným zdrojem vitamínu B, a to všech béček, tedy takový B-komplex a tím působí pozitivně na naše nervy, vlasy, nehty a povzbuzuje chuť k jídlu. Listy celeru mají dokonce více vitamínu C než citron. Dále obsahuje vitamín A, K, E, z minerálů pak draslík, hořčík, chrom, sodík, vápník, železo, zinek a jód a to vše v poměrně vysokých dávkách. Už shora uvedené musí dávat tušit, že celer je přírodní léčivou bombou. Je výtečné diuretikum - čistí ledviny a podporuje tvorbu moči, čímž působí na pohybový aparát, rozpouští usazeniny a odplavuje je z těla. Vhodný je při dně, revmatismu a artritidě. Pravidelná konzumace syrového celeru nebo šťávy z něj dokáže výrazně ulevit kloubům. Je to i tím, že celer je silně zásadotvorný a tak vyrovnává tělesné pH na přijatelnou hodnotu. Při prvním náznaku migrény zkuste sníst celer, jednorázové vyrovnání kritické kyselosti těla může záchvat zastavit. Snižuje i hladinu krevního cukru, snižuje krevní tlak, podporuje tvorbu žluče, chrání před žaludečními vředy a urychluje jejich hojení.

 

22092b_cibule.jpgCIBULE - Z pohledu lidového léčitelství je asi nejvýznamnější látkou obsaženou v cibuli allicin. Cibule také obsahuje množství vitaminů a minerálů. Je bohatá na kyselinu listovou (acidum folicum, vitamin B9), ale i jiné vitaminy skupiny B, vitamin C, vitamin E a karoteny. Z minerálů v cibuli nalezneme důležité prvky jako železo, zinek, síra, fosfor, hořčík, draslík, vápník, sodík, měď, jód.. je opravdovou zásobárnou životně důležitých látek. Hlavním rytířem v boji proti původcům těchto nemocí, je onen allicin - látka se silně antibiotickým účinkem v našem těle. Starý dobrý recept na kašel - šťáva z nakrájené cibule posýpané cukrem - je jedním z nejznámějších způsobů použití cibule při léčení nemocí respiračního ustrojí. Podobný účinek má také odvar z cibule, známý pod názvem cibulový čaj. Jak šťávu, tak čaj bychom v době nemoci měli užívat alespoň 3-4 krát denně, uleví našemu dýchání, zlepší odkašlávání a postupně zredukují ony mikroskopické vetřelce v našich dýchacích cestách. (Recept na šťávu z cibule: cibuli nakrájenou na kolečka posypeme 2-3 lžícemi cukru, šťávu pustí již za chvíli, podáváme několikrát denně 2-4 lžičky). Na rýmu a zánětlivá onemocnění nosních dutin zase platí vdechování výparů z nakrájené čerstvé cibule, sice si malinko popláčeme, ale vězte, že ono štiplavé pálení v nose se dá chvíli vydržet. Účinné látky ve výparech z cibule nám pomohou s ničením mikroorganismů, které se uhnízdili na sliznici v našich dutinách a tam škodí. I ostatní látky, jako jsou výše uvedené vitamíny a minerály, nám pomohou zkrátit dobu léčení, protože posílí obranyschopnost našeho těla. Cibule má mnoho příznivých vlivů na náš trávicí trakt. Posiluje žaludek a střeva, kde napomáhá udržet zdravou mikroflóru. Také zlepšuje chuť jídlu a následně i trávení potravy, protože stimuluje produkci žluče a žaludečních šťáv. Cibule se už od nepaměti používá k redukci vysokého krevního tlaku. Silice a jiné účinné látky mohou opravdu velice efektivně snižovat vysoký tlak a při pravidelném užívání by u mnohých "lehčích případů" dokázaly nahradit některé chemické preparáty. Tento účinek se dá prokázat už několik chvil po její konzumaci - prostým změřením krevního tlaku před a po požití cibule. Snižování hladiny škodlivého cholesterolu v krvi je dalším úžasnou vlastností této rostliny. Pomáhá předcházet zdravotním komplikacím, jako jsou křečové žíly, poruchy prokrvování (např. studené ruce a nohy), hemoroidy, ale i závažnějším, jako je např. infarkt. Cibule celkově podporuje srdeční činnost a čistí náš cévní a žilní systém. I diabetici by měli být velkými přáteli a častými konzumenty cibule, protože snižuje hladinu krevního cukru. Cibule je známým a účinným lidovým lékem na bodnutí a štípnutí hmyzem - a opravdu účinným. Na postižené místo si co nejdřív přiložíme plátek čerstvé cibule, omezíme tak otok i nepříjemné svědění a zarudnutí. Cibule se ale díky svým dezinfekčním a antibiotickým účinkům používá i k léčení kožních nemocí, jako jsou plíseň nebo bradavice. Na nemocné místo se má podle starých receptur přikládat kaše z drcené čerstvé cibule, a to na několik hodin a pravidelně, až do vyléčení. Někteří skeptici v tuto její sílu příliš nevěří, jiní upozorňují na možnost nepříjemného podráždění kůže, další na ni nedají dopustit a vřele ji doporučují, její antibiotický účinek je potvrzeným faktem. Při vnějším dlouhodobém používání čerstvé cibule na kůži je však potřeba vyšší opatrnosti a v případě jakékoli alergické reakce ji vysadit.  Cibule je stejně jako česnek stále objektem výzkumu pro své předpokládané a často studiemi prokázané protirakovinné účinky. Hovoří se o ní často ve spojitosti s prevencí rakoviny prostaty, žaludku a tlustého střeva, přičemž výzkum ještě jistě není u konce. Cibule působí léčivě i na ledviny a močové cesty, kde pomáhá léčit zánětlivá a infekční onemocnění. Je také známá jako přírodní afrodiziakum, zlepšuje prokrvení pohlavních orgánů a stimuluje libido.

 

13-cuketa.jpgCUKETA - Vláknina má čistící účinek zvláštně na naše střeva. Zbavuje je od nebezpečných usazenin a zlepšuje se tak jejich průchodnost. Přítomný draslík zase stimuluje činnost ledvin a napomáhá vylučování nadbytečné vody v těle (a spolu s ní odplavou také nechtěné toxiny…). Proto je cuketa výborná například pro lidi s nadváhou, cukrovkou, či zkrátka obecně pro zdraví. A jak jistě víme, zdravý člověk je odolný vůči infekcím, zánětům.

 

 

1063.jpgČERVENÁ ŘEPA - Tato zelenina patři téměř bezkonkurenčně mezi nejefektivnější přírodní zdroje křemíku - zvaného také "minerál krásy". Křemík je nesmírně důležitý pro tvorbu a pevnost vazivových tkání a kostí, elasticitu a zdraví cévních stěn a v neposlední řadě pružnost a mladý vzhled pokožky, pevné vlasy a nehty. (Příznakem jeho nedostatku je právě například zvýšená lámavost nehtů a třepení vlasů.) Křemík celkově podporuje regeneraci celého organismu, je proto zpomalovačem stárnutí. Pravidelnou konzumací červené řepy si můžeme jeho hladinu přirozené doplnit, zároveň s dalšími důležitými minerály a vitamíny. Další velmi důležitou a bohatě zastoupenou látkou v červené řepě je kyselina listová. Ta je nepostradatelná pro plodnost žen a zdravý vývoj plodu, pro silné srdce a celý kardiovaskulární systém. Navíc také stimuluje obnovu a růst tkání (vazy, svaly, kůže, nehty, vlasy) a okysličování buněk. Vyšší hladinu kyseliny listové najdeme v červené řepě za syrova, tepelnou úpravou se částečně ničí. Kombinace vysokého obsahu křemíku a kyseliny listové dělá z řepy snad nejlevnější, běžně dostupnou omlazovací kúru, jakou si můžeme dopřát. Nejlépe uděláme, když ji zařádíme do našeho jídelníčku pravidelně, optimálně alespoň 3-4x do měsíce. Mimo jmenovaného křemíku a kyseliny listové se v řepě nachází ještě mnoho prospěšných látek. Z minerálů například hodně draslíku a železa, dále pak hořčík, vápník, zinek, jód a měď. Z vitaminů je zastoupen vitamin C, E a betakaroten. Obsahuje také organické kyseliny (jablečnou, vinnou, šťavelovou a citrónovou) a barviva (typické zbarvení jí dodává betanin, který po konzumaci řepy způsobuje neškodné zbarvení moči do červena). Červená řepa je též bohatá na vlákninu, čímž stimuluje peristaltiku střev a čistí je od jedovatých usazenin. Celkově se řepě přisuzují příznivé účinky na trávení, mimo jiné podporuje produkci trávících šťáv v žaludku a činnost žlučníku a jater. Šťáva z červené řepy se doporučuje jako prevence a součást léčby rakovinného bujení, stejně tak i pro rekonvalescenci po její léčbě. Dávky jsou v takovém případě poměrně vysoké, užívají se běžně i 3 menší sklenky šťávy během dne, jako prevence se doporučuje v dávce 1 sklenky nejméně 1-2x týdně. Mnozí léčitelé slaví s touto kúrou velké úspěchy, i někteří lékaři ji doporučují jako doplněk léčby a pro celkové posílení imunitního systému při i po terapii. 

 

1585.jpgČESNEK - Podle některých studií dokáže česnek předcházet srdečním chorobám různými způsoby; snižuje například shlukování krevních destiček a jejich přilnavost ke stěnám cév, takže brání tvorbě trombů, které jsou příčinou srdečních příhod. Existuje také důkaz, že česnek rozpouští bílkoviny vytvářející krevní sraženiny, což může ovlivnit tvorbu usazenin. Česnek také mírně snižuje krevní tlak, hlavně svou schopností rozšiřovat cévy, a pomáhá tak zlepšovat krevní oběh. Výsledky studií vlivu česneku na hladinu cholesterolu nejsou zcela shodné, ale většina lékařů, kteří dávají přednost přírodním léčebným prostředkům, se domnívá, že česnek - nejlépe v kombinaci s jinými doplňky snižujícími krevní cholesterol - stojí za zkoušku. Kombinace léčivek může ovlivnit metabolismus cholesterolu v játrech a výsledkem je menší uvolňování cholesterolu do krve. Česnek má pravděpodobně i protirakovinné účinky. Zvláště příznivě se hodnotí jeho vliv na rakovinu střeva možná i na rakovinu prsu a prostaty, ale způsob, jak toho dosahuje, není jasný. Pravděpodobně se na tom účastní více mechanismů; může například způsobit zvýšení hladiny enzymů, které umějí detoxikovat "spouštěče" zhoubného bujení. Česnek také blokuje tvoření nitritů spojovaných s rakovinou žaludku a stimuluje imunitní systém. Stejně důležité jsou i jeho antioxidační vlastnosti. Česnek působí také proti infekcím - virům, bakteriím i plísním. Allicin totiž dokáže blokovat enzymy, které infekčním organismům dodávají schopnost napadat a poškozovat tkáně. Ukazuje se, že rostlina také ničí plísně odpovědné za mykotická onemocnění nohou a zvukovodů.

 

 

dyne-ziva-mala.jpgDÝNĚ - Jelikož dýně obsahuje velmi málo sodíku a hodně draslíku, pomáhá snižovat krevní tlak a brání tvorbě krevních sraženin v arteriích. Lidé s hypertenzí mohou dýni jíst každý den v jakékoliv formě, ale neměli by ji solit, protože by tím snížili její účinky. Je též dobré celý jeden den jíst pouze rozmixovanou dýni. Lidé, kteří trpí ischemickou chorobou srdeční (angina pectoris nebo infarkt myokardu), by dýni měli jíst nejméně třikrát týdně. Dýně působí v ledvinách jako slabé diuretikum, podporuje tvorbu moči a vylučování tekutin z těla. Díky bohatému obsahu alkalizujících minerálních solí dužina dýně neutralizuje nadbytek žaludeční kyseliny a na sliznici žaludku (výstelku) má změkčující a ochranný účinek. Konzumace dýně, zejména mixované s kravským nebo sójovým mlékem, se předepisuje při nadbytku žaludeční kyseliny, při dyspepsii (porucha trávení), pyróze (pálení žáhy) a v případech žaludečních a dvanácterníkových vředů. Vláknina dýně je rozpustná a působí jako mírné projímadlo, které nedráždí střeva. Dýně obsahuje tři nejúčinnější látky rostlinného původu, u kterých byl prokázán antikarcinogenní účinek: betakaroten, vitamin C a vlákninu. Dýně a brukvovitá zelenina jsou potravinami s nejvyšším protirakovinným účinkem.

 

lettuce.jpgHLÁVKOVÝ SALÁT - Hlávkový salát je oblíbený nejen pro jeho osvěžující chuť, ale také pro účinky na zdraví. I když listové saláty nemají velkou výživovou hodnotu, to co je činí z hlediska jídelníčku důležitými, je vláknina, která při průchodu zažívacím ústrojím "masíruje" jeho stěny, a tak podporuje jeho činnost. Nahořklé látky výrazně ovlivňují proces trávení. Jsou důležitým zdrojem vitaminu C, K, vitaminů skupiny B, provitaminu A, draslíku, hořčíku a kyseliny listové. Jejich množství se v jednotlivých druzích liší. Posilují imunitní systém, zvyšují výkonnost svalů, posilují srdce, zzvyšují přísun kyslíku do buněk, zlepšují zužitkování bílkovin, uvolňují zácpu a jsou vhodné při dietách.

 

kapusta.jpgKAPUSTA - Existují tři druhy kapusty a každá má trochu jiné složení a jiné léčivé účinky. Všechny druhy však vynikají detoxikačními schopnosti a z 90% je tvoří voda. Vědci prokázali, že látky obsažené v kapustě chrání tělo i před nádorovým bujením, a to především v případě predispozice k rakovině močového měchýře.

 

27414varenia-a-stolovanikedlubny-foto-1.jpgKEDLUBNY - Kedluben má až 60 mg vitaminu C ve 100 g, mnoho karotenu, vitaminu E, B, dále obsahuje kyselinu nikotinovou, listovou, kyselinu panthothenovou, draslík, vápník, železo, zinek. Nalezneme v něm i protisklerotický inositol a sloučeniny síry, které působí proti bakteriím a biotin, který je důležitý pro zdravé vlasy a pokožku. Selen chrání před volnými radikály a před arteriosklerózou, vysoká koncentrace vitaminu C se postará o dobře fungující imunitní systém. Chemické složení kedlubnu obsahuje látku zvanou cholagogum, urychlující vylučování žluče a její transport do střev, díky obsahu vlákniny regulující stolici, proto se doporučuje lidem trpícím zácpou, protože zprůchodňuje střeva. Kedluben však není vhodný pro lidi, kteří trpí na záněty žaludeční sliznice a dvanáctníku, jelikož éterické oleje obsažené v kedlubnu vyvolávají bolestivé podráždění. Účinky na organismus: podporuje krvetvorbu, posiluje vlasy a pleť, spouští látkovou přeměnu v buňkách, je prevencí proti infekcím, podporuje snižování váhy, zvyšuje odolnost proti stresu, zvyšuje schopnost soustředění, stimuluje dýchání buněk, uvolňuje zácpu. Jestliže nejsou kedlubny zdřevnatělé, jsou celkem lehce stravitelné. Nevyhýbáme se konzumaci mladých listů. protože obsahují mnohonásobně více vitaminu C a třikrát více vápníku než bulva. Kořenité aroma kedlubnu je dáno obsahem sloučenin síry a dusíku.

 

kren-selsky.jpgKŘEN - Nejdůležitější a také nenápadnější účinnou látkou křenu je thioglykosid . Při porušení pletiva (např. strouháním) se působením enzymu myrozinázy tento glykosid štěpí na cukr a izothiokyanáty, které se obecně nazývají hořčičné silice. Isothiokyanáty mají výrazné fytoncidní účinky. Významný je i vitamín C, jehož obsah je přinejmenším stejně vysoký jako u pomerančů a dvakrát vyšší než u citronů. V malých dávkách povzbuzuje křen chuť k jídlu a činnost trávicí soustavy, usnadňuje odkašlávání a má mírný močopudný účinek. Vyšší dávky mohou vyvolat překrvení a podráždění žaludeční sliznice. Křen působí preventivně proti bakteriálním, ale i některým chorobám způsobenými viry, houbami a prvoky. O fytoncidním účinku křene se můžeme přesvědčit při nakládání červené řepy, k níž přikládáme plátky křenu nebo ustrouhaných jablek s křenem; v tomto složení podléhají méně plesnivění. Směs strouhaných jablek s křenem můžeme v uzavřených sklenicích dlouho skladovat. Obdobně dlouho lze uchovávat i šťávu vylisovanou z nastrouhaného křenu nebo směs strouhaného křenu s cukrem. V minulosti se používal křen zejména zevně. Přikládal se na omrzliny a klouby postižené revmatizmem a ještě v nedávné době se běžně používaly křenové placky(stejně se uplatňovaly i hořčičné placky). Přikládaly se zabalené na postižené místo, které se během krátké doby silně prokrvilo a revmatické bolesti polevily.

 

cauliflower.jpgKVĚTÁK - Květák obsahuje malé množství sacharidů a proteinů a skoro žádný tuk. Dále obsahuje provitamin A (betakaroten), vitamin B a E a významné množství vitaminu C (46 mg/100 g). Z minerálů obsahuje velké množství draslíku a nepatrné množství sodíku. Nachází se v něm i hodně vápníku, hořčíku, fosforu a železa a stejně tak i chrom, zinek, mangan, měď a selen. Stejně jako ostatním druhům brukvovité zeleniny ani květáku nechybějí fytochemické antikarcinogeny, díky nimž lze květák využít při prevenci rakoviny. Květák je výborný zdroj vitaminů, minerálů a stopových prvků, které usměrňují trávicí proces. Působí na celý trávicí trakt od žaludku po slepé střevo. Díky tomu, že je lépe stravitelný než jiné brukvovité rostliny, doporučuje se lidem se žaludečními chorobami (gastritidou, vředy, dyspepsií). Jelikož reguluje průchodnost střev, lze jej použít jak při zácpě, tak průjmu a též při podráždění nebo zánětu tlustého střeva. Spolu s mrkví a chřestem je květák vhodný pro pacienty po akutní gastritidě nebo gastroenteritidě (zánětu žaludku a tenkého střeva). Díky nízkému obsahu sodíku a tuků a velkému množství draslíku květák pomáhá zmírňovat problémy se srdcem a oběhovou soustavou. Do svého jídelníčku by ho měli zařadit i lidé s hypertenzí či arteriosklerózou. Přestože květák obsahuje minimum kalorií (25 kcal/100 g), vyvolává pocit sytosti. Vařený nebo připravený v páře je ideálním základem večeře pro každého, kdo chce zhubnout. Květák je diuretikum a pročišťovač, urychluje vylučování přebytečné vody z tkání (edémy) a odpadních látek metabolismu. Jeho konzumace se osvědčila při selhání ledvin, artritidě, dně, otocích spojených s chorobami ledvin a při ledvinových kamenech.

 

eggplant.jpgLILEK - Lilek je vyloženě dietní potravina. Tedy pokud jej před přípravou lehce prosolíte, aby pustil šťávu. Jinak do sebe nasaje tuk a rázem je z něj kalorická bomba. Spíš než vitamínů je lilek bohatou zásobárnou minerálních látek, zejména draslíku, fosforu, vápníku, hořčíku, železa, manganu, mědi a zinku. Jeho pravidelná konzumace pomáhá při léčbě řady nemocí. Předně jej ocení hlavně diabetici, protože snižuje hladinu cukru v krvi. Také povzbuzuje krvetvorbu. Rutin obsažený ve slupce zpevňuje cévní stěny a působí protiskleroticky, proto lilek neloupejte a raději jen omyjte. Dokonalý poměr či spíše výrazný nepoměr (minimum sodíku versus nadbytek draslíku) povzbuzuje iontové pumpy v ledvinách k vylučování sodíku a odvodňování, čímž se snižuje krevní tlak. Mangan působí proti tukové degeneraci jater, naší hlavní detoxikační jednotky. Střevní košťátka v podobě pektinů účinně a rychle vymetají nestrávené zbytky. Častější zařazení lilku do jídelníčku vám pomůže zbavovat se nežádoucího cholesterolu. Baklažánem prostě nic nezkazíte, ba právě naopak.

 

007171_05_021567.jpgMELOUN - Meloun má poměrně vysoký obsah vitaminu C, který je nezbytně nutný pro naši imunitu a celkovou kondici. Neméně přínosná je i bohatost melounů na vitaminy skupiny B, zejména na vitamin B6 - pyridoxin, potřebný pro syntézu bílkovin v těle, vitamin B3 - niacin, důležitý pro okysličování organismu a kyselinu listovou, která je nepostradatelná pro krvetvorbu, zdravé nehty, kůži a vlasy, plodnost a správný vývoj plodu ve všech stádiích. Melouny jsou také skvělým zdrojem karotenů, antioxidantů, které se starají o odbourávání toxických látek a pomáhají celkové obranyschopnosti organismu. Z karotenů syntetizovaný vitamin A je sám také silným antioxidantem, chrání sliznice těla, zároveň udržuje ve zdraví náš zrak a mentální svěžest a je prevencí některých typů rakoviny. Dále v melounech najdeme např. železo, mangan, vápník, hořčík, zinek, draslík a jód, prvky nezbytné například pro krvetvorbu, mozek, nervy, pevné kosti a zuby, plodnost a sexuální libido. Přírodní cukry a všechny zmíněné vitaminy a stopové prvky, obsažené v této zelenině, jsou okamžitým zdrojem energie a stimulantem jak na úrovni fyzické, tak psychické, osvěžující účinek tedy neplyne jen z vysokého obsahu vody. Někdy panuje klamný názor, že snažíme-li se zhubnout, meloun je kvůli obsaženým cukrům nepříliš vhodnou potravinou. Skládá se však až z 90% z vody, cukry tvoří jen asi 3-12% v závislosti na odrůdě. Nejméně cukru má meloun vodní, více pak meloun cukrový, což napovídá už sám jeho název. Energetická hodnota melounů se pohybuje někde mezi 19-35 kcal na 100 g váhy, což je velmi příznivá informace pro ty z nás, kdo hledí na svou váhu. Porce melounu nás zasytí i na několik hodin, přitom nám zajistí přísun velké spousty bioaktivních látek, je tedy vhodnou součástí diet a zdravého stylu stravování. Neméně prospěšný je jeho čistící účinek. Ten zajišťují výše zmíněné antioxidanty, ale také vysoký obsah vody. Meloun má, jak je známo, stimulační účinek na naše vylučování. Při konzumaci nepřiměřeně velkého množství této zeleniny nám hrozí na vlastní kůži okusit jeho projímavý účinek, pokud ho však jíme rozdělený na porce během dne, v kombinaci s jinou, tuhou stravou, toto nebezpečí nám nehrozí.

 

mrkev-mrkvove-recepty.jpgMRKEV - Obsahuje ideálně namixovanou směs vitamínů (A, B, C, E) a zdraví prospěšných minerálů a stopových prvků (vápník, draslík, železo, hořčík a celou řadu dalších). Díky jemně nasládlé chuti patří mezi tu vzácnou zeleninu, nad kterou vaši malí andílci nebudou ohrnovat své rozkošné nosánky. Kombinaci s medem, citronem a nastrouhaným jablkem neodolá ani ten nejzmlsanější jazýček. Mrkev je jedním z nejlepších zdrojů beta-karotenu, mocného antioxidantu, který omezuje škodlivé působení volných radikálů. Významně také snižuje riziko některých druhů rakoviny a srdečních potíží. V těle se beta-karoten přemění ve vitamín A. Trápí-li vás zhoršené vidění za šera a za tmy, pravidelné chroupání mrkve vás brzy dostane zpět do formy. Vitamín A hraje také důležitou roli v ochraně sliznic a postará se o silné kosti a zuby. Nutno ovšem podotknout, že patří mezi vitamíny rozpustné v tucích – do salátu vždy přidejte olej, kousek mrkve k svačince doplňte krajíčkem chleba s máslem. Vůbec nejlepší je pro váš organismus ale mrkev vařená. Má totiž poměrně tuhé buněčné stěny, které tělu za syrového stavu nedovolí vstřebat více než 25% beta-karotenu. Konzumujte pokud možno bio mrkev nebo ji alespoň důkladně oškrábejte a odřízněte svršky, abyste ji zbavili zbytků pesticidů. Při nakupování pamatujte na to, že nejsladší bývají mladé karotky drobnějších proporcí.

 

e2fbf10944_67708767_o2.jpgOKURKA - Sníst okurku je jako vypít sklenici vody. V 250 g plodu se jí totiž nachází až 240 g, tedy 96 % její hmotnosti. To ale neznamená, že okurka má nízkou nutriční hodnotu! Zbývajících 10 g pevné hmoty z 250 g okurky má až neuvěřitelnou biologickou hodnotu a mimořádnou léčivou sílu.  Protože okurky patří mezi potraviny, které jsou velmi bohaté na vodu, dodávají tělu jen 13 kcal/100 g. Dále obsahují malé množství proteinů, sacharidů a tuků, jakož i provitaminu A a vitaminů B, C a E. Jejich dietetický a terapeutický význam spočívá v přítomnosti vysoce zásaditých minerálů — draslíku, vápníku, fosforu, hořčíku a železa, ale i různých stopových prvků, především síry. Okurky neutralizují nadměrně kyselý odpad produkovaný tělem po konzumaci jídel živočišného původu. Usnadňují vylučování odpadních látek z krevního řečiště močí nebo pokožkou. Zdraví a vzhled pleti závisí na čistotě krve, nikoliv na používání módních kosmetických přípravků. Skutečná krása pochází zevnitř. Vysoký obsah vody (96 %) a rozpustné vlákniny (0,8 %) urychluje pohyb stolice ve střevech. Okurky udržují vlhkost pokožky a poskytují síru, látku, která je pro zdraví kožních buněk, vlasů a nehtů nezbytná. Zároveň čistí krev od toxických látek. Doporučují se při atopickém ekzému, kontaktní dermatitidě a lupénce (psoriáze). Přikládají-li se přímo na pokožku, mají příznivé kosmetické účinky. Nejlepší výsledky při péči o pokožku dosáhneme následujícím způsobem: masírováním pokožky; přiložením tenkých plátků okurky na postižené místo. Okurky obsahují velmi málo kalorií a vyvolávají pocit nasycení. Nejlepší je konzumovat je syrové. Protože se sbírají nezralé, musí se dobře požvýkat, aby se předešlo případným trávicím problémům. Dají se jíst v salátu s olejem a citronem nebo jako gazpacho smíchané s rajčaty a jinou zeleninou. Pokud nepocházejí ze soukromé zahrádky, je lepší zbavit je slupky, která může obsahovat pesticidy.

 

paprika.jpgPAPRIKA - Jedna sladká červená paprika obsahuje více než polovinu doporučené denní dávky betakaroténu pro dospělého muže. Kromě betakarotenu, který se v těle přeměňuje na vitamín A, paprika poskytuje i karotenoidy jako lykopen, který je velm hojně zastoupen např. v rajčatech. Tato látka má silné antioxidační účinky, které organismus chrání před rozvojem zhoubných nádorů. Červená paprika obsahuje téměř čtyřikrát více vitamínu C než citrony nebo pomeranče (100 g červené papriky obsahuje více než trojnásobek doporučené denní dávky tohoto vitamínu). Paprika je významná i kvůli jiným nevýživným látkám. Flavonoidy jsou silné protizánětlivé antioxidanty, které chrání oběhovou soustavu. Kapsaicin dodává paprice pálivou chuť. Sladká paprika ho obsahuje jen 0,1 %, což je desetkrát méně než u pálivé papriky, která ho má minimálně 1 %. Malé dávky kapsaicinu podporují trávení, vyšší dráždí pokožku a sliznici. Paprika obsahuje přibližně 2 % vlákniny. Spolu s kapsaicinem tvoří mírné projímadlo. Paprika je prospěšná pro lidi trpící dyspepsií (porucha trávení), zmírňuje zánět žaludku a podporuje tvorbu trávicích šťáv. Paprika je mírné projímadlo a působí proti plynatosti. Díky malému obsahu kalorií se dá využít při redukčních dietách. Díky neobyčejně vysokému obsahu antioxidačních vitamínů (A a C), které chrání buňky před mutagenními účinky karcinogenů, přispívá konzumace papriky k prevenci rakoviny. To platí zejména pro nádory trávicích orgánů (žaludku a tlustého střeva). Pokud je paprika mladá a jemná, může se jíst syrová, například s chlebem nebo v salátech. V takovém případě je třeba ji najemno nakrájet a dobře rozžvýkat. Nejzdravější tepelná úprava je papriku upéct v troubě. Smažená je hůře stravitelná, protože je nasáklá olejem. Mletá paprika: Je to sušená paprika červená paprika v prášku, která je buď sladká, nebo mírně pikantní. Obsahuje velké množství provitamínu A, který dává omáčkám, bramborám, rýži a různým jídlům přitažlivou červenou barvu.

 

jednol35.jpgPASTINÁK - všechny mrkvovité rostliny Daucaceae ve složených okolících. Kvete v červenci až září, plody jsou dvounažky, silně smáčklé. Používá se kořen pěstovaných kultivarů, méně semena. Obsahuje silici, provitamín A, B vitamíny, vitamín C, tokoferol, kyselinu listovou, cukry, škrob, minerální látky, zejména hodně draslíku, dále pektin, furokumariny, organické kyseliny. Působí proti křečím, je močopudný, zlepšuje zažívání a chuť k jídlu. Je vhodný při bolestech při močových kamenech a písku. Také se používá při kašli a na chrapot.

 

25042specialvarenipatison-foto-2.jpgPATIZON - Patizon je jednou z mnoha odrůd dýně, má tvar disku, jehož povrch může být různě zvrásněný. Barva zralého patizonu je bílá a patří mezi ty nejvíce používané druhy dýní u nás. Jeho chuť je vynikající a vzhledem k vlastnostem bývá doporučován i do jídelníčku těch nejmenších. Patizonový disk se skládá z 90% z vody. Zároveň ale obsah sacharidu v patisonu je minimální, a proto si jej pochvalují všichni vyznavači racionální stravy nebo osoby držící různé redukční diety. Dále obsahuje některé důležité látky, které mohou našemu tělu prospívat – jako je sodík, draslík, železo, měď, chlor a fosfor. Patizon, stejně jako ostatní druhy dýní, napomáhá odstraňování škodlivin ze střev a podporuje trávení. Zároveň zvyšuje obranyschopnost organizmu a celkově jej zklidňuje a regeneruje. Dále napomáhá snižování hladiny tuku v krvi a zároveň má pozitivní účinek na srdce a celý kardiovaskulární systém. Pomáhá také při problémech se slinivkou břišní. Působí i močopudně a celkově ulevuje při problémech s ledvinami. Může také pomoci od potíží způsobených revmatismem, aterosklerózou nebo dnou.

 

PETRŽEL - Hlavní účinnou látkou petržele jsou silice. Nejvýznamnější je apiol, v menším množství však obsahuje i terpeny, felandren, cymol a pinen. Další významnou léčivou látkou jsou flavonoidy (apiin, polyacetylen). List navíc obsahuje větší množství kyseliny listové. Využitelná je v podstatě celá rostlina. Kořen, listy i semena obsahují příznivé silice v léčivém množství. Petržel obsahuje 85% vody, ale její vláknina je tak tuhá, že k přípravě na vitaminy a minerálie bohaté šťávy je nutné důkladné rozmělnění a patřičně silný hydraulický lis. Petržel je bohatá na draslík, vápník, hořčík, mangan, železo a chlór, provitamin A, vitaminy B. Silice drážděním ledvinového parenchymu zvyšuje diurézu, tento účinek potencují současně i flavonoidy. Pomáhají při nemoci ledvin, močového měchýře, ledvinových kolik, při problémech s močovými kameny, po zánětu - prostaty (předstojné žlázy), při menstruačních potížích, střevní kolice. Spazmolytické působení na cévy napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách. Působí na rozšíření artérií, čímž nepatrně snižuje krevní tlak. Působení na trávicí trakt se projevuje zvýšením sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Povzbuzuje chuť k jídlu, zlepšuje funkci žláz s vnitřní sekrecí. Je výborný vnitřní prostředek k pročištění pleti.

 

PÓREK - Pórek obsahuje: karoten, vitamíny skupiny B, vitamin C, vitamin E, vápník (Ca), hořčík (Mg), železo (Fe), draslík (K), fosfor (P) - výrazně povzbuzuje činnost mozku, působí i proti změnám cév způsobených věkem, dále selen (Se), mangan (Mn), sirnaté silice. Vliv pórku na naše zdraví je rozmanitý, má například: diuretické účinky – je močopudný, odvodňuje (vhodný pro revmatiky a lidi trpící dnou). Podporuje trávení - pomáhá pří nadýmání a zácpě. Zabíjí bakterie a kvasinky ve střevech a žaludku. Zvyšuje výkon žlučníku a jater. Čistí žaludek a střeva – obsahuje hodně vlákniny, má blahodárný vliv na střevní peristaltiku. Snižuje hladinu cukru v krvi. Podporuje mozkovou a srdeční činnost. Je to také antioxidant - regeneruje a omlazuje. Podporuje prokrvování tkání. Preventivní prostředek při chorobách žil, působí proti krevním sraženinám. Snižuje hladinu cholesterolu a krevní tuky. Podporuje tvorbu vazivových tkání. A posiluje imunitní systém.

 

RAJČE - Kromě toho, že rajčata mají nízkou energetickou hodnotu, jsou velmi zdravá. Obsahují lykopeny- karotenoidy rajčat, které chrání ochranné membrány tělesných buněk. Lykopeny propůjčují rajčatům červenou barvu, zelená - nedozrála rajčata jsou na tyto látky chudá. Rajčata, kromě lykopenů chránících buňky, obsahují mnoho biotinu (vitaminu B pro kůži, vlasy, nehty a hladinu cukru v krvi). Dále niacin (vitamin B3 pro osvěžující spánek a dobrou náladu), kyselinu listovou podporující krvetvorbu a růst buněk, vitamin C který posiluje imunitu a chrání srdce. Červený šťavnatý plod je bohatý na draslík působící na vylučování vody a moči z těla, zinek důležitý pro tvorbu hormonů a vazivové tkáně a vlákniny aktivující trávení. Dále se v rajčeti nachází tyramin (čím je rajče zralejší - tím je ho více). Tyramin je látka, která zvyšuje hladinu cukru v krvi a krevní tlak, působí dráždivě na hladké svalstvo a vyvolává zlepšení nálady. Tato zelenina je také bohatá na antioxydanty, které chrání tělesné buňky před volnými radikály.

 

RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA - Tato zelenina je velmi bohatým zdrojem hned několika pro naše tělo nepostradatelných látek. Jako první si uveďme vitamin B1-thiamin. Tento vitamin je potřeba neustále do těla dopravovat stravou, protože jeho případné přebytky se z něj vyplavují. Přitom thiamin je nesmírně důležitý např. pro naši mentální svěžest, soustředění, odolnost vůči stresu, pro naší fyzickou výkonnost atd. Dokonce existuje nemoc, která vzniká v důsledku jeho nedostatku: tzv. Beri-beri. Vitamin B1 potřebujeme všichni, jeho zvýšený příjem pak hlavně těhotné a kojící ženy, kuřáci, pravidelní konzumenti alkoholu, fyzicky pracující lidé, děti v období vývinu, lidé pod častým tlakem stresu apod. Růžičková kapusta, jako jeho bohatý zdroj, je jednou z ideálních potravin, které nám ho mohou přirozeně dodávat. Stejně tak kyselinu listovou, další velmi potřebný vitamin skupiny B, najdeme v růžičkové kapustě ve chválihodném množství. O jeho funkci jsme si v našem seriálu říkali už mnoho, připomeňme si však, že ani kyselina listová se v našem těle dlouho neskladuje pro pozdější použití, i tu je potřeba neustále doplňovat stravou. Růžičková kapusta nám tak dokáže doplňovat oba tyto vitaminy zároveň. Obsahuje totiž draslík - prvek, jehož zásadní funkcí v lidském organismu je metabolismus vody. Draslík podporuje vylučování nadměrného množství vody z těla, tím také napomáhá k detoxikaci organismu a odplavování odpadních látek. Vysoký obsah vlákniny v růžičkové kapustě prospěje našemu zažívání, hlavně v oblasti střev. Vláknina zlepšuje naše vylučování, působí preventivně proti zácpě a čistí střeva. Na živiny bohaté růžičky kapusty působí podpůrně pro naší imunitu, fyzickou a mentální kondici a jsou vhodnou zeleninou pro všechny věkové skupiny. Alergie na růžičkovou kapustu se vyskytuje jen velice výjimečně.

 

ŘEDKVIČKA - V ředkvičkách najdeme bohatý zdroj vitaminu C, ochránce naší imunity a důležitého antioxidantu, jež chrání buňky lidského těla před volnými radikály. Další nadmíru prospěšnou látkou v této zelenině je kyselina listová. Ta je nezbytná pro zdravý vývoj plodu v matčině lůně, pro děti v době růstu a pro dospělé, kde hraje stěžejní roli jak pro pevné nervy, tak celkovou fyzickou i mentální kondici. Ředkvičky jsou také bohaté na selen, další antioxidant, který naše tělo zbavuje těžkých kovů, podporuje produkci hormonů štítné žlázy a je důležitým prvkem pro plodnost mužů. Dále obsahují např. vápník, hořčík a draslík. V ředkvičkách jsou ale ve vysoké míře zastoupeny další, našemu zdraví velice prospěšné látky - hořčičné oleje, které si tato zelenina produkuje ke svojí vlastní ochraně proti škůdcům a nebezpečným mikroorganismům. Hořčičné oleje dodávají ředkvičkám onu typickou, štiplavou chuť. Jejich role je pro samotnou rostlinu velmi významná, jsou jejím ochranným štítem proti napadení vetřelci zvenčí. Stejně tak působí i v našem těle - zabíjejí bakterie a plísně na našich sliznicích. V našem trávicím traktu se při nesprávném stylu stravování a infekcích rozmnožují bakterie a plísně, které nám mohou způsobovat řadu potíží, jako například nadýmání, střevní a žaludeční potíže, průjmy apod. Pravidelnou konzumací ředkviček můžeme tyto přemnožené kultury účinně likvidovat a zabraňovat jejich dalšímu množení. Hořčičné oleje působí takto dezinfekčně v celém trávicím traktu, v jícnu, žaludku, tlustém i tenkém střevě. Stejně ale fungují i v dalších částech našeho těla - v ústní dutině i v oblasti nosohltanu, kde navíc pomáhají rozpouštět usazený sekret, léčí tedy i rýmu a kašel. Ředkvičky jsou tedy vhodnou stravou i v době nachlazení a nemocí dýchacích cest, kdy potlačují infekce a posilují naše tělo v boji proti nim. Obsahují i mnoho vlákniny, která stimuluje peristaltiku střev, čistí je od usazených toxinů a působí proti zácpě. Je tedy zdravé je konzumovat jako předkrm těžších pokrmů nebo přesnídávku mezi hlavními jídly. Působí i mírně močopudně, a navíc jsou nízkokalorické, jsou tedy rozhodně skvělou součástí zdravé diety v každém věku.

 

ŠPENÁT - Špenát se vyznačuje vysokým obsahem vitaminu A, resp. karotenoidů (např. betakaroten), které jsou tělem syntetizovány ve vitamin A. Ve špenátu najdeme také vysoké hodnoty vitaminů skupiny B a vitaminu C. Z minerálů je nejvíce zastoupen draslík, hořčík, sodík, vápník, železo, mangan a měď. Vysoký obsah karotenoidů, především známého betakarotenu, dělá ze špenátu významného ochránce našeho zdraví. Betakaroten je vysoce funkční antioxidant, chrání naše tělo před volnými radikály a zbavuje ho těžkých kovů, hraje významnou roli např. v prevenci rakoviny a jiných, tzv. civilizačních chorob. Betakaroten také propůjčuje naší kůži "zdravou barvu", chrání nás před negativními účinky slunečního záření a zlepšuje opalování kůže, přispívá k zachování mladého vzhledu a pomáhá v boji proti vráskám. Vitamin A - retinol, který vzniká syntézou karotenoidů, je známý svou nepostradatelností pro zdraví lidského zraku. Je také účinným ochráncem sliznic v těle, pomáhá při zachování jejich obranyschopnosti vůči virům, způsobujícím např. bronchitidu, rýmu, záněty plic a pod. Protože vitamin A a jeho stavební jednotky jsou rozpustné v tucích, je třeba konzumovat špenát s přídavkem alespoň malého množství tuku, např. olivového oleje, aby mohlo dojít k jejich efektivnímu vstřebání do těla. Z vitaminů skupiny B najdeme ve špenátu především biotin (B8), vitamin důležitý pro zdravé vlasy, nehty, kůži a správnou funkci pohybového aparátu. Dále niacin (B3), vitamin pro zdravý spánek, látkovou výměnu, silné srdce a cévní systém. Kyselina listová (B9 - acidum folicum) je také bohatě obsažena ve špenátu. Tento vitamin je často doporučován ženám v těhotenství pro zdravý vývoj plodu, ale i pro samotnou plodnost ženy. Je důležitý též pro mentální zdraví, krvetvorbu, zdravý sluch a jako prevence srdečních chorob a mozkových příhod. Výše jsme si uvedli seznam nejdůležitějších minerálních látek, obsažených ve špenátu. Jejich vysoké zastoupení a vzájemný poměr činí špenát nadmíru prospěšnou potravinou. Draslík a vápník jsou nepostradatelné pro zdravé zuby, kosti, nervy a metabolické procesy v lidském organismu. Železo je důležité pro krvetvorbu a okysličování tkání. Hořčík hraje významnou roli jak pro metabolismus látek, tak pro správnou funkci svalů, srdce, mozku, žláz s vnitřní sekrecí a pomáhá udržet "pevné nervy". Měď udržuje dostatečnou hladinu "hormonů blaha" v našem těle, podporuje tvorbu pigmentu, chrání před vypadáváním vlasů a je stěžejní při tvorbě hemoglobinu. Sodík je nutný pro správnou regulaci tělních tekutin, jeho nedostataek může vést k bolestem hlavy a celkové únavě. Léčivé a zdraví prospěšné účinky špenátu jsou zajištěny právě vysokým obsahem všech výše jmenovaných látek a jejich poměru. Špenát je zeleninou, která má velice příznivý vliv na celkové zdraví člověka, protože dokáže usměrňovat a ozdravovat široký záběr životních funkcí. 

 

ZELÍ - Zelí je bezesporu důležitým zdrojem vitaminu C. Ten hraje významnou roli pro zachování naší imunity. I když naši předkové nejspíš neměli potuchy o nějakém vitaminu C, věděli, že pokud budou jíst dostatek zelí, budou zdravější a odolnější vůči nemocem. Dalšími vysoce zastoupenými vitaminy v této zelenině jsou vitamin A a vitaminy skupiny B, a to v ideálním poměru, zelí je tedy zdrojem tzv. B-komplexu. Bohatě zastoupené jsou i mnohé minerály, především železo, zinek, selen, draslík, sodík a mangan. Zelí obsahuje spoustu vlákniny, bílkovin, aminokyselin a glukózy. Kombinací všech těchto pro tělo nepostradatelných a prospěšných látek se tak stává více než jen pochoutkou na našem talíři, je to obdivuhodný, i když na první pohled nenápadný ochránce našeho zdraví. těžké kovy - usazené v našem trávícím traktu, především ve střevech, a následně je odvést z těla ven. Zároveň ochraňuje střevní sliznice a podílí se na udržení zdravé střevní flóry, mikroorganismů, které se starají o správné trávení a vylučování.  Zelí je známé i jako bojovník proti zácpě, a to především díky vysokému obsahu vlákniny, je tedy více než vhodné jakou součást léčby neduhů jako jsou hemoroidy a chronická ochablost střev. Lidoví léčitelé doporučují konzumaci zelí a užívání zelné šťávy lidem trpícím vředy žaludku a dvanácterníku. Obsažené látky totiž dokáží urychlit proces hojení a zacelování postižených sliznic. Jak jsme se již zmínili výše, zelí je účinným stimulantem imunity, jeho pravidelná konzumace zvyšuje obranyschopnost našeho těla a pomáhá udržovat správnou funkci orgánů. Méně známý je fakt, že zelí svým vysokým obsahem selenu pomáhá snižovat vysoký krevní tlak. Čistí naše tělo od nežádoucích usazenin a přebytečných tuků, tím snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Další nepříliš známý účinek zelí je schopnost uklidnit náš nervový systém, čehož můžeme využít např. při léčbě nespavosti, nervozity a napětí. Hlavně červenému zelí s vysokým obsahem selenu se připisuje blahodárný vliv na naše libido a potenci, plodnost a produkci spermatu. Lidé trpící nedostatečnou funkcí štítné žlázy by měli tuto zeleninu také zařadit do svého jídelníčku, protože jim pomůže s obnovou její správné funkce. A co teprve ti z nás, kteří bojují s nadváhou - zelí nás totiž umí nasytit a zároveň nám dodat množství zdraví prospěšných látek, přitom jeho energetická hodnota je velice nízká (cc 22kcal/100g).








 



 

 

 





 

 


 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)

(KamNaHodnoty, 31. 8. 2012 14:28)

Je hezké přečíst si, která zelenina co obsahuje, ale nevíte o nějakém zdroji kde se dočíst veškeré základní složení jednotlivých druhů - i z hlediska poměrů v zelenině? Nebo to už v dnešní době ani nejde pořádně určit??

haloooo

(5541356565, 27. 3. 2012 14:26)

je to pekne na hovno kokoti